10. kapitola

30. září 2012 v 22:06 | Nikyška |  My andělé - boj s temnotou
tak už zase začínám psát. tady máte desátou kapitolu k My andělé-boj s temnoutou. snad se vám bude líbit. Vaše Nikyška




Byla půlnoc a já jsem seděl v mém pokoji na okně a díval se na jezero, které bylo pokryté měsíčním světlem…
Najednou jsem někoho zahlédl mezi stromy v zahradě. Chvíli jsem ještě seděl a čekal co se bude dít.
Nic se nedělo, a ta jsem slezl z okna a šel ke stolku, když jsem se zarazil. Na mé posteli seděl nějaký muž. Muž s blonďatými vlasy svázanými do culíku, vystouplými lícními kostmi a bílou pletí. Jeho oči byly rudé.
Hned jsem ho poznal. Nic jsem ale neřekl. Jenom jsem tam tak stál a koukal na něj a on na mě. vypadal být překvapený. Ještě chvíli si mne prohlížel, a pak promluvil.
"Abych řekl pravdu, tak tebe jsem tady nečekal. Ani nevím, kdo jsi. Čekal jsem tady Madlenku, neboť se už vrátila z nebe. Ale jak vidím, tady není. Kdo jsi?"
"Madlenka se vrátila? Konečně." Řekl jsem úplně nadšeně.
Marco se na mě podíval a vytřeštil oči. myslím, že už asi ví, kdo jsem.
"Ty jsi Petr. Ty jsi Madlenky brácha. ty jsi ten, kdo mi zabil mého nejlepšího Alas'sanguine Deriel. To tys jí zabil!!! A teď zabiji já tebe…" křičel na mě. Vstal a přešel ke mně. chtěl mě chytit pod krkem, ale ucukl. Chňapl po mě znovu, ale já znovu ucukl a dostal se k oknu. Vylezl jsem na parapet, roztáhl křídla a letěl.
Marco je upír a ne Alas'sanguine, takže nemohl letět za mnou. Já jsem letěl do dubového lesa. Tam jsem si sedl pod jeden dub a přemýšlel. Přemýšlel jsem o tom, jak seženu pírko z andělského křídla. Od jakého anděla to pírko dostanu. Protože když nějakému andělovi vytrhnete pírko, tak se z něho stane padlý a přijde o křídla. To je ten problém.
ale počkat… Richovi utrhli křídla. Ti, co mu je utrhly, mají určitě nějaké pírko. Zkusím se zeptat Daniela.ten mi určitě pomůže…
jak jsem tak seděl pod tím dubem a přemýšlel, tak jsem usnul.

"Hej vstávej!!!" křičel na mě Rich s Tarjou. Brácha stál nade mnou a cloumal se mnou. Nevěděl jsem proč…
"Co se děje??? Proč sem mnou máváš sem a tam??? Proč se tváříš, jako kdyby se něco stalo???" zeptal jsem se rozespale.
"Tak zaprvé, ano, něco se stalo. Zadruhé až asi půl hodiny tady s tebou mávám a ty pořád spíš. A za třetí, máš návštěvu…" odpověděl a uhnul. Hned jak poodešel, tak jsem jí uviděl. Okamžitě jsem vstal a šel k ní. Vzal jsem jí do náruče a začal se radovat spolu s ní. Neřekla mi ani slovo, ale já jí vlastně taky ne. Až když jsem jí položil zpátky na zem, jsem řekl "vítej zpátky sestřičko…".
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ariven ariven | Web | 1. října 2012 v 20:29 | Reagovat

Jé, Majda se nám vrátila! A vlastně celý "My andělé" se nám vrátilo! Jupí! :-D Marco se zdá poněkud výbušný... ale celkem sympatický. Nebo že by to bylo tím jménem? :-D Pěkná kapitola a doufám, že se brzo dočkám pokračování ;-)

2 holianka/Eleon holianka/Eleon | Web | 1. října 2012 v 22:19 | Reagovat

nádherný ;-)

3 Nikyška =) Nikyška =) | E-mail | Web | 2. října 2012 v 15:19 | Reagovat

[1]:děkuji... a ano dočkáš se pokračování brzy... už na něm pracuji...

[2]: děkuji...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Stamps: